Toulám se městem ukrytým pod baloňák noci.
Hlas zrezlý cigaretovým kouřem a oči nakyslé toužením.
V hlavě krouží hejna výčitek, protože jsem vypil moc piva
a panák nejeden.
Známe to všichni.
Noc zdivočelá mládím, protože dvacet let je zoufale málo.
A rozbřesk, který se pomalu vpíjí do nebe tě nepochválí.
„Ale co,“ říkáš si.
Povinnosti smeteš pod stůl s grácií začínajícího alkoholika
a raději si objednáš další pivo.
Noc zdivočelá mládím usmívá se ti z očí.
Tak jdeš z putyky do putyky a když konečně složíš hlavu,
myšlenky nasáklé alkoholem plují v tvojí hlavě beze směru.
Ráno tě přivítá bolestí hlavy,
uvaříš kafe a sníš několik cigaret.
A v duši roztáhne křídla klid a mír.
Je to všechno pochopitelný.
Je ti teprve dvacet. Máš na to nárok.
___________________________________
Další básně od Františka Václavíka si můžete přečíst zde
Ilustraci obstarala Lucie Lelková