/jednou už nepoznáš člověka sebe/ Olga Wawracz (*2004) je autorka, která žije a studuje v Brně. Věnuje se environmentální a lidskoprávní spravedlnosti, literatuře a ilustraci. Působí v několika kolektivech, např. Sdruženy nebo Limity jsme my. Má ráda přírodu, pokojové květiny a své dvě kočky. Její texty už otisklo několik sborníků a časopisů, chystá se i debutová sbírka.
já
bytost konverzace dějiny v pohybu
člověk stěny
vypínám vodu
přístroj vyměřen jak azbestová louka
zničili park
ale úseky garderóby jen územní plán
my víme
kvůli soukromým událostem
neteče voda
a moje zde
do starých památek místností vzadu
takhle to prostě
občas bývá
•
připomněla jsi mi lapálie
modroucí třmíně
vracím se tam kde jsem je našla
v roku Ryby
páni vyrojili inkoustová pera
cesty odešly a sebraly se zevnitř
na návraty domů z času zbyla mastná skvrna
už se neprojdeme květinovým hájem
pár let
neprší
a až se sestra zeptá kde jsem k tomu všemu přišla
řeknu že to bylo mnou
kosy vidí co se honí mezi muži
že se báli komínů
když bylo líp
•
charakter krajiny silně ovlivňen špinavou měnou
projíždíme vlakem
přes bitevní pole kde umírají krávy
svět za západním a východním oknem nedělí krom pár tun plechu vůbec nic
mrtvé krávy
a spící kočky v teplé dece
charakter krajiny už dávno změněn tak že její otec zůstal pod zemí
teď na mě nemluv
ukradli nám kola
•
náhle se děje a nezbedná
dívenka usedá před senát
cedule z krabice ode skla
povídá přiložit odeslat
listina A1 německy
uhlík se usadí
za městy
dívenka s downovým syndromem
uhlík se usadil za domem
za plotem v Berlíně kocouři žerou a souloží
společně
emisní hodnoty v koupelně
veřejný pořádek narušen dívenkou s cedulí na střeše
letos se oteplí
citelně
•
jednou už nepoznáš člověka sebe
proto až z koberce odlezou mravenci
odejdeš domů sama a brzo
veškerá okna do chodby nalezneš vhozena do kořán pro světla z ulic
za která nemusíme platit
spolubydlící tou dobou
dávno ve své indii
nechá ti chlad a pod omítkou
pološero
až budeš v koupelně drobit mýdlo
dojde k podnětné konverzaci
náš projekt
má najednou komunitní rozměr
pod modrým ručníkem naléhá můra o tvůj prostor
až dojde k dotyku živoucích světů
tebe a hmyzu
v bytovém domě
konverzace
postačí
přiblížit lidství
Od Olgy toho zatím víc nemáme, jestli máš chuť na další mladou poezii, klikej sem.