Jiří Šimčík (*2003) vyrostl na Valašsku, nyní studuje v Brně na gymnáziu. Hraje na tenor saxofon, koncertuje s kapelou Bb. Zabývá se historií a mezinárodními vztahy. První sbírku vydal v samonákladu (Tě to spoutá, 2019), publikoval v časopisech Host, Ink, Texty, Tvar a Psí víno. Na svých sociálních sítích také vydává sérii kolaborací s ilustrátory. Jeho další sbírka vyjde v první polovině roku 2022 v nakladatelství Dobrý důvod v redakci Radka Štěpánka.
dvě barvy obočí
Svitava, Svratka
v těchto lesích
ještě nikdy nebyl
na všech plochách ostnatých rostlin
usíná tma zvukem ostrovidů
podívej, nadechni se, tam nahoře oddechují.
utíkejte, vyběhli lovit!
návrat do domova, který nevěděl, že má
krvavé mozoly. všude. vždy.
žeberní souostroví
ukradl to / ne, byla ukradena již před příjezdem
proud, do něhož se položili
právě zlomil vedví čtyři statné topoly
leží napříč korytem – blokují jiný směr
v nehtech ranního slunce
je kapradiny zubů
nenechaly se vrátit
splývají dál
porušil obě přísahy
jen pro ty skvrny
•
dnes jsem si koupil
růžový sprej
v náladě
hrát si na čárového
tři panely
druhý menší než ostatní
tipuju tak pět celý pokoj, tj. jeden nevim kolik
balkon plný kartonových plátů
brnění dlaždic
po obvodu pak leží zbylé látky ostatních
samozřejmě, že nyní o to nejde
krotíme dravce pro osobní důvody
ale známe se – lži o lidech, pozdní příchod
lom krystalu na svátek Navštívení
ale známe se – špatně písknutá standardní situace
v moment se i tyto zdi otočí
a reflexní okraje vyvrátí tvůj příběh
přijde to, až se unavíš
•
jde o charakter domova
pelikán nasákne olejem odspodu
nejprve zčernají žluté nohy
pak ochabnou křídla
a nakonec zemře zemina očí
bělmo smrti
jde o charakter domova
příliš slov
zde stačí
jeden šepot
v záklonu Magalhães
obeplutí cizích věcí
dostali ji darem
bez vlastního přičinění
a nyní se chovají
jako by jim patřila
jde o charakter domova
•
tři elipsy
obě vrhají stín, jedna mlčí v přímce
najednou oblouk trhne šipkou, šipka obloukem
kdyby je někdo viděl, řekne si, že jsou hluší
usínáš v šustění
a probouzíš se v oparu
ve střepech, tam z krve, běží dvanácterák
jeho parohy ostře varují
náčiní
pomalu se dostáváme z žaláře
není potřeba cpát se peřím
stačí tiše přijímat jejich ledová brka, pak
se smát pod zbytky fousů
pomalu vaříme suché mrkve
omáčka je kupon
a obal zahoď
jsou všude na zemi
a na této zemi
není potřeba čistit lodě katedrál
stačí pouze spolu křičet na číslo tři
tři elipsy
dvě vydry ve stínu
jediný legitimní způsob obživy
je krádež
•
trolejbus si pro odbočení
musí najet o trochu víc doleva
když jsem plival mléčné nervy
obdobně si to vyložila
zástupná válka
pro hlavní chlad
v jazyku nejde rozeznat
kdy naposled se měli rádi
pokud vidíš jen šmouhu
neztratit v ni víru
bývá složité
dvě bubliny v chodidlech
a pravé lýtko
– paluba křečí
delší o pár centimetrů
smůla
mladistvé přísahy musí být závazné
najel jsem si o trochu víc
bankovky vybírám občas
jednou příď
zašpinit plachty kabátu
pak záď
plivat ticho
zdraví je relativní
pokud se pálíš o troleje
obdobně si to vykládám
•
asi už chápu
jak se cítí ten pes
když čekáš do rána
a nevíš nic
ani dopoledne
to není jinak
na oběd odjedu jinam
ale ještě před tím
ho vezmu ven
asi už chápu
jak se cítí
•
v domě pořád někdo chodí
slyším cizí kroky
do práce pro cizince
na dvanáct hodin
ale ty
to nejsi
neříkáš mi nic
už několik týdnů
přestože artikuluješ
krizí regulovat nejde
protože si jí nevšímáš
tady nejsme v Polsku!
po třech měsících
zásluhy existují
přespala jsi u něj
moje šalina má zpoždění
půjdu se dozvědět něco o sídlišti Lesná
než to ukončím
•
jezdím po červených liniích
s bílým nádechem
v pondělí jsem hodně mluvil
tak moc
že dnes nemám hlas
měl jsem v nose skřítka
ale nevěděl to nikdo
kromě mého přítele
skřítek poslední záchrany
zapálil hlasivky
která písmena zavrhnout
šeptal
které sliby zapálit
a na dně rokle
ve vlhkém potu suchého hlenu
leží důvod
s příměsí omítky
•
tolik ukazovacích zájmen
zbytečné egyptské problémy. nasrat, měl dělat víc
obrousit kámen, dokud není vhodný
k zahození
každý má ovčáka
drží ho v panelovém bytě
trápí se, nechci si všímat, raději
naskládám hračku trojúhelníkového tvaru
do čtvercové díry
piču. pětiúhelník
vezmi mi cigaretu
a běž prosím, kam chceš
máš tam své přátele
já mám mé komplexy
hexagonály
i v mrtvé civilizaci
pošesté.
Další texty Jirky Šimčíka najdeš zde, pokud tě zajímají jeho sérky s ilustrátory na instagramu, klikej sem. Ilustraci nám zaslat Alfréd Klimt, jeho další věc najdeš tady.