17.8.2021 Admin

Básně

Mladá (ne)dekadence. Devatenáctiletý Mike Gavlák o své tvorbě mluví takto: „Moje poezie často odráží mé pocity – depresi, úzkost, bezútěšnost, zoufalství. Slovy se s nimi snažím bojovat a dostat je ze sebe ven. Občas pod mojí rukou vznikne i něco politického nebo zamilovaného. O psaní jsem se pokoušel už jako malý, aktivně se mu věnuji posledních pár let. Moje poezie přichází bez pozvání a rychle, v náhlých okamžicích inspirace.“ Ilustrovala Kristina Majskaja.

I.
Co smrt?
co já?
a co čaj,
co voní po zvratkách
co jídlo pro psy na talířích z porcelánu
zamřížovaná okna
barevný stoly
vysoký stropy
zničený koše
Co poslední cigareta
než budeš muset žebrat
poslední dávka
než ti ji chtějí sebrat
a pár týdnů v místě na nic,
přemýšlíš
co jsi sem vlastně přišel dělat
ale dokud nejsi doma
je to snesitelný
k večeru
na okenní římse opíráš
se o mříže
kouříš
a žádný slzy
žádný blbý emoce
nic
je to jako na minutu
vypnout
kontinuální disociace
na prázdném oddělení
a každá duše
tiše sténá
za okny je svoboda

Vidíš tmu
a déšť se ti propíjí
do uší, máš chuť
na další útěk
z tohohle útěku a vlastně ani
nevíš, co od toho chceš
první otázka na každý vizitě
„tak co od nás vlastně čekáte?“
a ty nevíš
chceš jenom spát
chvíli nedýchat
pokaždý, když zavřeš oči
je to stejný
a stejně se zas
probudíš v kuřárně
na tom samým okně
a zase
si zapaluješ cigaretu
z ničeho
ničíš sebe
protože prostě kurva nevíš
a už ani
vědět nechceš

II.
V kapsách cítím
umaštěné ruce
ještě jednou si je umyji
vodou
si je rozdrásám do sucha
Vítr mě bičuje do tváří
a já kulhám Starou Prahou
pod mřížemi svatostánků
se leskne moje svoboda
Pětikoruna mi spadne do kanálu
a já kráčím dál
se spící nohou
kdy se asi probudím?
Hraju si s pocitem ospalosti
ignorance
neměla k mé ruce
nikdy daleko
zvedám nůž
sklo
líh

tužku a pero
v papíře už nejsou díry
od krásného vzteku
pacienta bez léku
jen občas
politý a ohořelý
– podpis relapsu

a v relapsu mi padají věci z rukou
já je potom zvedám
jen ta pětikoruna už zůstane
na dně pražského kanálu
než ji tam snad někdo najde
i když pochybuji, že by někdo sahal
na kovovou žloutenku v krysích zubech
za kterou si nekoupí
ani jedno pivo


Další věci od Mika Gavláka si můžeš prohlédnout na jeho instagramu @nechci_byt_dekadentem.
Ilustraci vytvořila skvělá Kristina Majskaja, studentka Ateliéru ilustrace na pražské UMPRUM. Na instagramu ji najdeš pod přezdívkou @nojabr_pridekabr.

Tagged: ,