27.4.2021 Admin

Introjekce

Instagram je básní plnej, nová kaňka Veronika Lejčková je tam taky. Vymyká se formální vyzrálostí i jazykem. Ten se neschovává za zbytečný intelektualismy, ale zároveň se vyhýbá banalitě.

1.
jsi mojí introjekcí Boha

a mateří douška
na podušce z mraků

se nám smráká
nad hlavami
má máta

v širém polním svahu
voní ostře
jak tvoje rysy

vrývajíc se do pelesti
na bělost naší postele

ustelu si v tobě
tichounce na seně

jsi mojí introjekcí Boha

2.
Dívám se
Jak se nořím pod hladiny
Modřín
Modráček
Hvězdné mlhoviny

Na bílém tvém těle
Krystaly ledu
Pod vodou
Plakat nedovedu

3.
O třešních se nám zdálo
naposledy na jaře

Pěna dní od Borise
nám plavala ve vaně
Oblékala jsi
Ty bílé šaty
Snažila jsem se
Zapamatovat
si každou nedokonalost
Až z toho byly
jen útržky vět
Nám plavaly ve vaně
Rozmočený noviny
a slova
Už se zase držíš za kolena

4.
Pondělí 7:10 ráno
je město mrtvý jelen,
pokrytý mravenci.

Kanály páchnou,
tlejí vnitřnosti,
děti jdou do školy.

Předstírám, že taky někam jdu.

5.
tvé nohy vzpínají se k nebesům
jak věže
gotického kostela

kadidlem těžkou vůni melancholie
kostelník rozezvučí zvony
volající ke mši svaté

se v neděli
tvé nohy vzpínají
jako modlitba

ilustrace2_adjusted

6.
Když poprvé
Červenka
Nakreslila ptáka
Není červená
Jsem se pořezala na ruce

Mám
Všechny metafory o hvězdách
Pod polštářem
Nikdy se na něj nedívám

A z krve?
Z krve je mi špatně.

7.
Věřím ti každé jedno slovo
Ve rtech
V očích
V rýhách dlaň

Věřím tvé dlani každý jeden dotyk
Ve skráních
Vlasů
Vytesán

8.
Trochu pršelo
a bylo jaro.
Kdo zlobil by se na motýla,
že si vzduchem poletuje
jenom tak.
Nechápaje nic
ze vznešeného bytí.
A najednou byl podzim.

 

__________

Veroničin instagram najdeš tady. Ilustrace z jejího pera! Koukni i na další poezii, kterou jsme sesbírali, klikej sem.

Tagged: