8.1.2020 Admin

Éterická učitelka

První várka poezie letošního roku a již třetí soubor básní od Mery. Všechny tři jsou přesné. A éterické. 

 

Éterická učitelka

každý pondělí v devět hodin ráno

verbálně dloube do našich tupých tváří.

 

Není zas tak brzo.

I přesto sou třídy plný

kávový vůně a 

prázdných pohledů směrem vpřed.

 

Znáš to když se na tebe někdo dívá

ale nevidí tě

neslyší

nemá kapacitu.

 

Skrz éterickou učitelku se tak 

každý pondělí v devět hodin ráno 

dívá třicet tupých tváří.

 

A ona pořád stejně živě gestikuluje

intonuje

argumentuje

i když žádná z tupých tváří nic nenamítá. 

 

Jediné drobné pozdvižení nastává když

třicátá první tupá tvář

obvykle zhruba deset minut po deváté

pootevře dveře učebny

(ostatní tupé tváře na vteřinu zaostří)

co nejtišeji zapluje do zadní lavice

dvakrát vrzne židlí

a přidá se k hromadnému civění.

 

Dobrý ráno 

Došlo mi to, když ses nademnou oblíkal

a mě se ještě nechtělo vstávat

-na odhaleným stehně mě

zastudily náhradní klíče –

Došlo mi, že nikdo z nás

neni stoprocentní

Ale všichni prostě děláme

co můžem

 

Někdy

Někdy se chovám tak na šest.

Někdy na šestnáct

někdy na šestadvacet

A někdy se chovám tak na šedesát

 

To mam nejrači. To je když

si sednu na lavičku k řece

krmim kachny a předstírám

že už mi nemá co utýct

Tagged: