10.12.2019 Ink

Jan Michálek – Pravda večerní lásky, Svár

Přinášíme další dvě básně od Honzy Michálka, ve kterých se mu znova, jako už mnohokrát, podařilo dokázat, že milostná a intimní poesie jde dělat s citem a bez kýče!

Pravda večerní lásky

Divila se a já žasl.

Mám nechlapsky uvolněné prsty

a v nich brzkost doteků

Pořád jsem se jen nadechoval

Dotýkám se pozlaceného parapetu

a už jsem okusil.

 

Nemohu jít spát,

střepy v roztřepených řasách 

vysbírám si do světla.

 

Rty se ti hýbou, do dveří.

 

Svár

Můj obličej

pořád plný tvých nehtů.

Dotknu se těch

klamně drobných ramen a

mám zkrvavená bříška.

Toužím dodat tvému obličeji

trochu té zranitelnosti.

A kdybych dotáhl tvé hadrové tělo

na místa kde nás dvou není,

vysmála by ses mně i jim.

Jan Michálek


Baví tě poesie Honzy Michálka? Přečti si ještě třeba Představy a další básně.

Tagged: