12.10.2019 Admin

Protiklady

Julia Pátá organizuje literární párty Lit Najt, taky ale píše básně. Její Protiklady mají nádech slam poetry, ale jsou něžnější  a patří na papír. Plynulé přechody mezi obrazy vrcholí v závěrečné smršti rýmů, která ti z obličeje setře stopy včerejších smutků. A to chceš.

 

A jako kdyby za sebou šli nerozlučitelní bratři, 

co ve věčném ústrku k sobě přistupují, ale mléko pili od stejné matky.

Oni sami si zvolili vlastní jméno a pozici, ten konflikt je živý a dává jim smysl bytí. 

A je to stále ten stejný film, ve kterém zloduch chce shodit hrdinu a hrdina zlomit zlý charakter.

Když však zazní zvuk klapky, jakoby kouzlo vyměnilo jejich masky a dobrák se už nemůže chlubit čistým srdcem, zločinec zas hledá v kapse poslední desetikorunu, pro toho chudáka, co od rána neměl nic v ústech.

Ta růžolící dívka, co tak tiše sedí a do skromnosti se obléká,

má v sobě víc ohně, než ta, co po chodbách štěká.

A ten muž, co nikdy pozdě nepřišel na rodinný oběd a děti pravidelně s úsměvem na tváři do školy vozí,

pozoruje, jak letadla na nebi spolu s ním odlétají daleko odtud.

Takové drobné útěky, které si dovolujeme čas od času. 

Pizza s nutellou.

Bílá cvička na pravé noze a černá cvička na levé noze.

Dobrý spánek ve dne a rekreace v noci

To jsou okamžiky, kdy se z úhlavních soků stávají prozatímní přátelé,

co na sebe berou zřetele

ale jakoby o sobě neví.

Co dodat, až ti příště budou vystávat před dveřmi, tak buď ten bez předsudků.

Otevři je dokořán.

Protiklady jsou zárukou dobrých skutků,

No možná ne.

Ale setřou ti kapesníkem z obličeje ty zbytky špíny,

co jsou stopami včerejších smutků.

Tagged: