14.5.2019 Ink

Jako hledět do zrcadla

Viktor Hanebný, Jako hledět do zrcadla

Po dlouhé době zase v Inku! Viktor Hanebný a jeho básně, které vědí, co chtějí říct. Co si počít, když člověka znáte natolik dokonale, že se bojíte sami sebe?

 

Amatér životní praxe

 

Jsem amatér životní praxe

přesto založím si ordinaci

s bílým křeslem rentgenem

a bez sestřičky

Ta by mi radila a překážela

A nebudu lidem

co jistě přijdou

z polí měst i válek

s radostí i smutkem

pláčem i smíchem

ziskem i ztrátou

vodou i lihem

radit

Přeneseme přes mosty mlčení

jen pár slov

potom bych řekl jen na shledanou

doufaje že přijde jiný

Amatér životní praxe

Ještě by mě nakazili

svou profesionalitou

A já už bych nebyl idealista

ani dítě ani hráč ani snílek

a možná ani básník Hoghw

 

 

Odsouzenec

 

Do noci! Odveďte

odsouzence do noci

Chtěl spatřit den

tak ať pyká

 

Pod vodu! Podržte mu

hlavu pod vodou

Chtěl dýchat

tak ať se topí

 

Do země! Zakopejte ho

do země

Chtěl růst

tak ať hnije

 

Uhaste jej! Vylijte to na něj

a zhasněte jeho plamen

Chtěl shořet

tak ať žije

 

 

Nefunkční

 

Kdybych byl strojem, už by mě vyřadili jako nefunkční kus

Kdybych byl stromem, už by mě podtínali jako soušku

Kdybych byl knihou, na polici bych jen chytal prach

Kdybych byl harfou, řezal bych hráče do prstů a byl věčně rozladěn

Kdybych byl motorem, jen bych se zadrhával a vyfukoval černý kouř

Kdybych byl provazem, každičký uzlík by se na mně povolil

Nebo bych se sám v sobě vždycky zašmodrchal

Kdybych byl poruchou, byl bych sám sebou

Tagged: