2.3.2019 Ink

Druhý hlas

Z připravované sbírky Lukáše Tomáška přináší Ink báseň plnou basů. V Druhém hlasu se život mění za hranice pohádky – bez okolků a přitom s něhou. Poezie. Která. Pomalu. Hezky. Plave.

 

Vše je odmítnutí

všechno přijetím

I když svlékneš svoji kůži

i město pod ní a pachy pod ním

když svlékneš kůži

tu úplně nejhlouběji

 

Takovou až na dně

je to zase jenom odmítání

a vysvlékání z nahoty zas jen mávnutím ruky

jenže pak se koupeš

a v horku dojde i

 

Že myslet znamená přiznat si vedlejší postavy

a tím se život mění

za hranice pohádky

a v tu chvíli víš, že když s tebou naposled mluvila máma

říkala pravdu

že myslela vše dobře

odmítáš ji

svlékáš kůži i s nehty a zbytky všeho, co není možné nechat

 

Ale pak ti máma umře

dojde ti, že každý rozhovor vtěsnáš právě pod tu kůži

dojde ti, že jsi zas jen nezletilá řeka

a ráno, ať spíš kde spíš

už necítíš holé maso

 

Zas jen jemné chloupky na předloktí

a znovu se pomalu svlékáš

pomalu

hezky

plaveš

Tagged: