2.12.2018 Ink

Cígo, sauna, Kremrolee #12: Potkali jste někdy v hospodě Národní divadlo, které na vás posléze začalo vyplazovat oponu, aby vám následně vyrostla vaše druhá hlava a začala vám vyčítat ráčkování?

Ilustroval Jan Netolický


Čekám ve frontě na pivo a tu ho vidím.

Mává na mě.

Bože můj!

Ještě se usmívá. No, ty vole, to je prdel…

Národní divadlo, který mi mává a volá: „Markuuu!“

„Kurva, co to máš na hlavě?“

„To je Nová scéna! Sluší mi, ne?“

Co tady dělá? Jak to, že se sem do toho malýho podniku vejde? Dobře, slíbil jsem si, že po křtu přestávám pít. Je už taky nejvyšší čas. Tyhle haluze už jsou přeci jen moc. Bavím se s Národním divadlem, vlastně mě to příliš neznepokojuje a co hůř, neznepokojuje to ani nikoho okolo…

„Křest se poved?“ ptá se.

„Jo, dobrý.

„Klasika!“ řekne ten vyprcanej monument a vyplázne na mě Hynajsovu oponu, na které stojí: „ŽENY SOBĚ!“ Opona se ke mně přibližuje. Chce mě sežrat. Beru nohy na ramena. Nedá se jinak…

Zdálky slyším hlas: „Marku, ty seš hroznej šovinista!“

Zní to trochu jako kamarádova ex…

Nebo to říkalo to Národní?

„Plácnutí přes zadek je šovinistický!“ ozývá se za mnou.

To už stoprocentně zní jako Národní.

Vybíhám před hospodu. To dědictví našich prapra mám v patách.

Zapal ho, zapal ho! bleskne mi hlavou.

„Jsem feminista!“ zkouším to ještě, ale raději se neohlížím.

Žádná odezva.

„Když ho zapálíš, postaví se znovu. Děláš, jak kdybys to dávno nevěděl,“ kárá mě druhá hlava, která mi právě narostla. Občas se mi to stává…

„Tak co teda mám, doprdele, dělat?“ obracím se na sebe.

„Hlavně se už zkus odnaučit do debilní ráčkování, prosimtě!“ zpražím se.

„Kolikrát ti mám vysvětlovat, že to je role!“

„Jaká lole?“

„Rrrrrrole! Ráčkující příliš inteligentní kretén. Možná to zní jako oxymóron…“

„Oxymolon, hehe…“

„Hele, co mám dělat teď?!?“

„Vyser se na to.“

„Jak to myslíš?“

„Ono tě nepronásleduje a ty konec konců nikam neutíkáš.“

„Cože?“

„Se podívej, ne?“

Otočím se a opravdu. Jsem ještě u baru. Zrovna na mě přišla řada.

„Pivo,“ objednám si, promnu si oči a nevidím ho. Dobrý.

Pak pro jistotu mrknu za roh. Kurva. Sedí tam a hraje žolíky.

Sice neprojevuje žádný známky touhy bavit se se mnou, ale přeci jen jdu radši na druhou stranu lokálu… Jistota je jistota.

Tagged: