7.10.2018 Ink

Cígo, sauna, Kremrolee #4: Debilní Jupíky

ilustroval Jan Netolický

_______________

 

Jsou dny, kdy máte pocit, že se vám všechno drolí. Vaše dosavadní uvažování připomíná drobenku a názorové jistoty dostanou mořskou nemoc. Říkáte si, že to, co od života čekáte od něj vlastně nečekáte a vůbec, že je to všechno tak nějak na draka.

Stojím na zastávce, čekám na tramvaj a zrovna jeden takový den prožívám.

„Debilní Jupíky!“ ozve se najednou hlas znějící jako… Jako… Jak to jen popsat? Nejblíže mi asi přijde představa starozákonního proroka, který káže lidstvu o plemeni zmijí a kterému byl ve chvíli největší hlasové eskalace do zadku strčen horký pohrabáč.

„Debilní Jupíky! Ty vaše debilní Jupíky!“ zní okolím. Spolučekatelé na tramvaj se jeví minimálně stejně zaskočeni jako já. Příchod Jana Křtitele nečekali, rozhodně ne teď, teď čekali šestku, nebo dvanáctku, ale ne tohle…

Podívám se přes ulici, kde lokalizuji původ křiku. Vidím tam chlapíka, který vypadá, že každou sekundou praskne. (Snad ten pohrabáč?) Muž se zrovna rozbíhá a vší silou kopne do jakési věci na zemi. Ta věc vyletí do vzduchu, udělá oblouček, který by docenil i Tonda Panenka a s třísknutím dopadá tam, odkud se vznesla. Během jejího letu mi mihne hlavou, že to asi byla lahev. Nejspíš od toho prokletého Jupíku…

V ten moment se spouští další zvuková kulisa: nářek topených dětí. Nebo si alespoň myslím, že jsou topené. Do doby, kdy registruju dva usmolené fakany. Opravdu brečí, ale nejsou topení. Alespoň zatím. Jejich otec vypadá, že být poblíž důstojnější zdroj vody než kaluž, možnosti fracky utopit by jistě využil.

Děcka řvou, chlap se opět rozběhne, a ještě jednou nakopne tu nebohou lahev. Ta udělá další hezký oblouček, dětský řev jde mezitím volume doprava… Chlapík děcka narve do poblíž stojícího auta. Vydá jakýsi zvuk, sám nastupuje a zběsile odjíždí. Že by utopit děcka? Nevím.

Ale je mi najednou tak nějak líp. Nic nepotěší tak, jako dobře sehraná groteska, třebaže založená na cizím neštěstí. A navíc se mi vrátila alespoň jedna z mých názorových jistot: děti fakt nechci.

Tagged:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *