16.9.2018 Ink

Cígo, sauna, Kremrolee #1: „Já ti to říkal“

ilustroval Jan Netolický

_____________

„Já ti to říkal!“ zavýskne Quido, když vyzví aktuality ohledně mé nové známosti.

Sice úplně přesně nevím, co měl říkat, ale i tak se usměju a přikývnu. Je zhruba okolo jedné v noci. Pokuřujeme uprostřed betonových krychlí a válců.

„Já ti to říkal!“ dodá ještě jednou kamarád.

Začínám ho podezřívat z brumenda opileckých manter. To si takhle opakujete jednu frázi furt dokolečka dokola… Spíš abych zabránil Quidovi v dalším opakování zakleté věty, řeknu: „Ty vole, ale mě ty záda bolí fakt fest.“

Quido chvíli kouká před sebe, než vypustí z pusy tiché: „Já…“

Domýšlím si zbytek věty a už chci Quidovi naznačit, že nemusí pokračovat, když dodá: „… se ti na to podívám…“

Pokouším si tedy triko vyhrnout, ale kvůli opilosti se mi podaří si ho sundat. Když už je triko takřka dole, nepřijde mi to vlastně jako tak špatný nápad. Dokončuji tedy přetáhnutí látky přes hlavu a vypnu hruď, pouliční lampa začne obdivně blikat. Chvilku se kochám pohledem na svoje rosomácké tělo, až vlastně zapomenu, proč jsem si triko sundal.

Z dumání mě vytrhává Quido: „Obleč si to, ty debile, obleč si to.“ Současně s jeho hlasem registruji také několik přicházejících mužů. Na druhý pohled poznávám, že jde o bachraté muže zákona. Jako Rosomák se před nimi teda nemám za co stydět.

Rychle oblékám triko a dělám neviditelného.

„Vaše doklady,“ slyším už z dálky.

Oba příchozím trubcům ukazujeme občanky a ani nedutáme.

„Já… já… jsem si narazil záda, tak sem to kamarádovi ukazoval, víte,“ koktám směrem k šerifům města Prahy.

„No… narazil… támhle v Káefku!“ máchá Quido rukama.

Muži se na nás pobaveně podívají. Z jejich očí září slast. Hodí po nás doklady a otáčí se na podpatku. Poté jako ve zpomaleném záběru odchází. Když jsou od nás dostatečně velký kus, Quido uvolní obličejové svalstvo ve viditelné úlevě a vzdychne: „No… vidíš, že to bylo v pohodě… Já ti to říkal.“

Tagged:

Napsat komentář