20.7.2018 Ink

Pampeliška tvojí louky

17.7.2018 (na začátku léta, které zdá se býti čerstvé a jiné)

setřu Ti slzy z líček

budu pampeliška Tvojí louky

usměvavá květina,

co přivolá východ slunce tvýho světa

přicházím ze Země Nezemě,

kde neznaj splín ani trápení

místo bolesti hledaj v oblacích Dallího rozteklý hodiny

a smějou se chlupatým čmelákům,

kteří si pletou barevné šaty

s neopylovanými květy

spočítej něžný pihy na mých zádech

a až si přiložím lístek rákosu k ústům jako úsměv,

musíš ho sníst,

než Ti dovolím ochutnat med rtů

18.7.2018

hledej mě ve stínu rozkvetlých levandulí

hledej mě ve šťavnatý chuti manga

hledej mě v třepotání křídel bělásků

hledej mě ve zvuku cvaknutí analogu

hledej mě v motivu kostkovaných sukní

hledej mě ve vůni zašlých knih antikvariátů

hledej mě ve svitu zavěšených lamp v náhodných ulicích,

kterými půjdeš nad ránem

hledej mě na dně sklenky i v prvním doušku

a nepřestaň mě hledat,

i když vzduch se bude zdát bejt tísnivě vydejchanej

Tagged:

Napsat komentář