30.11.2017 Ink

Václav Havel, Antikódy

Zapadlé hluboko mezi Havlovými slavnými divadelními hrami, Antikódy jsou skoro undergroundem jeho tvorby. Na rozdíl od absurdních dramat, která mají hodnotu hlavně díky dobovému kontextu, jsou Antikódy pravděpodobně nejvýstižnějším zachycením Havlovy osobnosti a jeho pohledu na totalitní režim. Některé z Havlových antikódů totiž dokážou ve zkratce sdělit stejné množství informací jako jeho divadelní hry.

Antikódy se čtenářem komunikují formou kaligramů, které v porovnání s absurdním dramatem nabízejí mnohem svobodnější a osobitější možnosti vyjádření. Sdělení tak nesou slova, samotné znaky, jejich kombinace anebo i jejich pouhé rozmístění na papíře. V některých případech tak význam slov mizí a jejich funkci přebírá jejich tvar, poloha anebo pouze tiskařská čerň. Havel tak ke čtenáři mnohdy mluví jen za pomoci jednoduchých vizuálních kódů, pro jejichž dešifrování ani nemusíme umět česky. V Antikódech je proto velmi snadné se na Havla napojit a sledovat jeho myšlenky. Ať už jde o absurditu totalitního režimu nebo názor na lidskou sexualitu, díky zkratkovitosti kaligramů tato témata dostávají humorný ráz.

Je jasné, že si Havel v Antikódech hraje a že se na papíře chová naprosto svobodně. S tím se pojí originalita a autentičnost, které v jeho slavných absurdních dramatech nacházím jen stěží.

 

Tagged:

Napsat komentář