23.6.2017 Martin Brys

Satan

Sedli jsme na lavičku a já dal Velkýmu prachy. Kártr vytáh z báglu bonec, že pofelíme. Málokdy se stalo, že by někdo dal k dispozici svůj sakl pro ostatní, natožpak Kártr. Asi chtěl oslavit začínající bizz. Měl jsem v sobě už pár pivek, tak jsem si dal lehkej.

Ale Satan si podrtil celou jedničku a pak vytáh z kapsy svýho montérkovýho kabátu dramec a dal tam špětku tabáku. Vzal si od Kártra bóňo a do toho bezednýho kotle to všechno naládoval a pak vyštrachal džitu a ještě si tam nandal takovou skafovou čepičku. A pak se rozdejchával a kašlal a plival černý kemry na ten špinavej álejskej štěrk, až si potřísnil svý zaprášený boty kapkama toho hnusu.

A pak sál a sál, pomalu a dlouho a voda jenom lehce klokotala, jak v nějaký japonský zahradě s fontánkama a mlíčko teklo směrem nahoru, směrem do něj, z ústí toho šílenýho zabijáka, který bylo neprodyšně napojený na jeho držku, na jeho mušketýrskou bradku a husarskej fous, ulepenej od toho usilovnýho plivání.

A když to dosál, tak se jenom trochu zved z lavičky, jenom se tak trochu napnul v kolenou a ikdyž už dal bong pryč, tak párkrát natáh nosdrama vzduch, aby si to mlíko v plicích naředil a pak se rozhlíd a vyfouk to.

A potom zas trochu kašel a uhlí z plic šlo ven a síra a další výpary a chemikálie a vůbec veškerej džank, kterej do sebe naládoval se v tý esenci jeho kašle spojil. A pak mu hned zrudly voči a byly slzavý a jenom rudě svítily do toho večerního šera a čuměl rovnou na mě. Děsivej mašťák to byl.

A hrabal nohou do toho štěrku a Velkej se začal smát a Kártr taky a Satan vydával neksutečný zvuky, zlý zvuky z něj šly. Takovej nelidskej smích to byl a jeho chraplák to umocňoval a leskly se mu nehty. A furt asi škrtal zapalovačem, kterej měl pořád v ruce a šli mu z prstů jiskry a tím kopytem furt hrabal a voči a všechno a já bych přísahal, že tenhle týpek má se Satanem společnýho víc než jenom jméno, to mě burcovalo k obezřetnosti, protože kde je hřích, tak tam je i ďábel a chříchu jsme tehdy byli plný.

Všechno tu bylo hříšný, hříšný palby a hříšný kobry, hříšný sakly a hříšný plechy, hříšný fely a hříšný Boyz. Všechno dohromady v tom hříšným Městě, v těch ze hříchu zakešovanejch barácích, pod hříchem nasáklejma peřinama, ve kterejch nikdo nespí, nikdo v tomhle městě nespí, a kdo jo, tak nežije.

A pak Kártr vytáh sirku, že si zahrajem a půlku ulomil a čapnul jí za síru mezi prsty a zapáli to dřívko a jak se objevil oheň, tak to sfouknul a poslal Velkýmu a ten jí znova zapálil a nechal si tam ten plamen trochu dýl, jak byl odvážnej, tak to sfouknul to až těsně u hořlavýho a pak jí dal mě a já jak byl vypálenej a měl jsem z toho těžký plíce a strach a vůbec mi nebylo hej, tak jsem se moc nepředved a jenom nechal zapalovač trochu volíznout zbytek dřeva a jakmile se objevil maličkej plamínek, tak už jsem foukal a podával to Satanovi.

A ten čurák se mi smál a říká, že ho oheň nespálí a pak vyprávěl, jak jeho fotr porážel berana a jak mu pálili chlupy a Satan, že se prej taky takhle vopálil a vůbec ho to prej nepoškodilo a že si takhle depiloval péro a jeho stará byla spokojená a když na ní šel s rohama vod toho berana, tak prej hejkala :

  • éééj, éééj, jakože v dobrym, a jak to předváděl, tak nahoře nad álejema nějakej kokot votevřel vokno a řval :
  • držte hubu čuráci, a Satan hned :
  • pocem ty pičus, tě zabiju, že se z toho posereš, a ten cápek :
  • já zavolám fízly ty kundo! a Satan pevnej v kramflecích, jako dycky :
  • Si je zavolej mrtko, dostanou taky, kara pijes more, žánre minč.

A pak se uchecht, svýmu umu, protože ikdyž nebyl negr, tak uměl cigánsky nejlíp z nás všech, a možná i líp, než leckerej švarcboy, protože ty mašťáci si tu řeč stejně asi vymejšlej a když byl jednou Mirda za kámoše a jeli sme s nim na Kladno pro nákupec párna, tak na něm bylo vidět, jak těm kladenskejm vůbec nerozumí, jak voni protahujou držky a mluvěj schválně jak píče, protože ani na svý nejsou dobrý, protože jsou jak toulavý čoklové, míšenci a vořeši, protože nikdo z nich neni čistej, žádnej neni jeho a jeho, všichni jsou jiný a když nepočítám ty šílený osady na slovensku, kde je uvrhli do izolace, ze který už se nedostanou a kde maj omezenej genofond, protože poprcávaj v rámci rodu, tak jsou negři vlastně dost smíšený a tudíž i nevyzpytatelný i mezi svejma..

 

A pak Satan vzal tu sirku a zapálil jí a jak byl vymocněnej, tak se zakoukal do toho ohně a už mu chytla ta síra a Velkej se začal řechtat a Kártr jenom:

  • to je kretén

A satan na to furt čuměl a pak mu to došlo a začal beze slova přepat tou rukou, ale ten voheň tam furt byl a pak už ho to asi fakt bolelo, ale nevydal ani hlásku a votíral tu ruku vo montérky a jak je měl vod voleje, tak mu taky chytly a teď mu hořely stehna a ta pracka pořád plápolala a von vstal a začal sebou škubat a furt nic neřikal a lehnul si na zem a začal se tam válet v tý špíně, kterou před tím ze sebe vydávil a nikdo už se nesmál a von pořád hořel víc a víc a Kártr začal řvát:

  • zavojej hasiče kurva!!!

A já na to jenom čuměl, a Velkej asi taky, protože ten měl jak známo všechno v píči a Satan už hořel celej a hořely mu i vlasy a ty jeho fousy a celý hadry a byl už v jednom vohni a ani se nevrtěl a jenom ležel a ty šílený, zhulený voči mu svítily a syčelo to a smrděl skankem a sírou a šitem a když na něm shořelo, co shořet mohlo, tak tam ležel nahej v álejským štěrku a koukal do nebe a byl čistej, bílej, nic se mu nestalo.

A já si nejdřív říkal, že už se na to mám vysrat, že takovýhle rozjezdy prostě stačej.

Od tý doby byl Satan svatej a od tý doby jsem ho neviděl a s Kártrem ani s Velkým Vránou jsme o tom nemluvili, protože některý věci jsou obyčejnejm Boyz zapovězený.

 

Tagged:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *