Tebeprázdno

„Tebeprázdno“ nové poetky Manon. Nevysvětlitelné a nepopsatelné? Nebo naopak velmi jasně definovatelné? Čtěte a posuďte sami. 

Číst dále

Slava Ukrayini! Heroyam slava!

Zápisky z cesty na západní Ukrajinu

Nemáme jasný plán, trasu, ubytování. Neumíme polsky, natož ukrajinsky. Zato máme dvacet let starej Volkswagen Golf, malej gril, spacáky a stan pro případ nouzovýho spaní venku, flašku whisky, kapesní nůž a dva týdny na to, dostat se na Ukrajinu a zase zpátky.

Číst dále

Hadí žena

Nezvykle poetický týden Inku završuje Mia, která nám kromě sociálně angažovaných básní přispívá i básněmi milostnými. Nedělní chvilka poezie je věnována právě jedné z nich. Nechte se svést a ovinout její Hadí ženou. 

Číst dále

Klid a pohoda

Veselé Vánoce přejí Kristýna Vaňková a její vypravěči. 

Ležíme venku nazí, tělo na tělo, zahalení jen mrazem a trochou sněhu, co na nás napadal. Nestojíme, ani se nevznášíme. Nehřejeme se navzájem, nemáme tu schopnost, není to naší přirozeností. Nebyla nám Bohem dána ani ta poslední laskavost. Už se nám ani nehoní hlavou myšlenka „co bude dál“, ta nás trápila kdysi, když jsme byli malí, ale už tak nějak propadla do zapomnění.

Číst dále

Záblesk paprsků světla

Jan Hubený a jeho básně tančící vesmírem. Vztahy: konce i začátky, vše ve dvou textech. I vázaný verš může být cool.

Krátká

srdce své snésti
položit na oltář obětí
odevzdat strasti
a poslední objetí Číst dále

Balada o vídeňském řízku

I.

„Vídeňskej řízek, to jsou dva kusy masa!“ hlásí nám Lukášův dědeček. Kýveme hlavou, jakože rozumíme. 

 

II.

Následující den ráno vyrážíme do města, kde Mozarta potkala smrt. 

Vlastně nejedeme úplně ráno. Vlak nám jede až za deset minut půl druhé, ale když vstanete v jedenáct, máte všechno až do setmění za ráno. Při odjezdu vlaku mám sváteční pocit. Českej Honza opouští prostor za pecí, respektive za hospodským stolem a vydává se objevovat svět. Vítejte.  Číst dále